První kroky při založení firmy

Podnikání v garáži

Chcete-li podobně jako Steve Jobs a Steve Wozniak položit základy svého podnikatelského impéria v garáži, můžete. Je ovšem dobré pamatovat na spletitost českých zákonů, aby vám úřady, až se váš byznys začne rozjíždět, neudělaly čáru přes rozpočet. Každá provozovna, tedy i garáž, musí splňovat předpisy požární, hygienické a stavební.

Podnikání v provozovně musí také podnikatel oznámit příslušnému živnostenskému úřadu (stejně jako její změnu či ukončení) a tato provozovna se zapisuje do živnostenského rejstříku. Za oznámení změny se správní poplatky neplatí, ovšem při nesplnění oznamovací povinnosti při zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně může živnostenský úřad požadovat pokutu do výše 50 000 Kč.

V oznámení živnostenskému úřadu se uvádí:

• název obchodní firmy nebo jméno a příjmení podnikatele
• identifikační číslo, sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě místo podnikání
• adresa provozovny a předmět podnikání v této provozovně
• u živnosti volné obor činnosti
• datum zahájení provozování živnosti v provozovně

Jak si vybrat správnou živnost?

Pokud se rozhodnete podnikat jako fyzická osoba, musíte si především správně zvolit obor své živnosti. Zatímco na volnou živnost nepotřebujete kromě všeobecných podmínek (věk alespoň 18 let, bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům a žádné dluhy vůči pojišťovnám či státu) splnit nic dalšího, u řemeslných, vázaných či u koncesovaných živností je potřeba mít i příslušné vzdělání či praxi – to se však většiny internetových start-upů netýká, nejedná-li se tedy například o on-line prodej potravin.

Pro určení správné činnost slouží nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. Zde si můžete u každé živnosti najít, co lze v jejím rámci provádět. Jestliže si ani potom nejste jistí, že byste živnost zvolili správně, nebojte se zeptat na živnostenském úřadě, měli by vám poradit i po telefonu.

Většinou postačí ohlášení

Většinu živností, které si můžeme představit pod pojmem internetový startup, lze provozovat na základě ohlášení živnostenskému úřadu a zaplacení správního poplatku. Živnost pak vzniká dnem ohlášení (tzn., že živnost se může provozovat ihned po ohlášení, i když podnikatel nemá ještě „v ruce“ živnostenské oprávnění). V seznamu živností volných najdeme pod číslem 56 živnost „poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály“, do níž se většina internetových start-upů vejde. Další oblíbenou možností je pod číslem 66 „reklamní činnost, marketing a mediální zastoupení“.

Výjimečně – pokud si třeba chcete otevřít internetovou detektivní kancelář nabo on-line prodejnu potravin – může jít o živnost řemeslnou, váznou či koncesovanou. Ty jsou uvedeny v příloze 1, respektive v pří­loze 2 živnostenského zákona. Pak je třeba před zíkáním živnostenského listu prokazovat odbornou způsobilost.

Jednotný registrační formulář

Jakmile najdete živnost, ve které chcete podnikat, je třeba vyplnit Jednotný registrační formulář (JRF). Jeho prostřednictvím je možné kromě ohlášení živnosti či podání žádosti o udělení koncese učinit oznámení i vůči dalším úřadům – finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Odpadá tím povinná návštěva všech zmíněných úřadů, neboť JRF lze odevzdat (osobně nebo poštou) na jakémkoliv živnostenském úřadě, kde jsou zřízena tzv. Centrální registrační místa (CRM) k tomuto účelu určená. Živnostník se ovšem také může rozhodnout služeb živnostenských úřadů nevyužít a přihlásit se na všechny potřebné úřady sám.

Existují 2 typy JRF

• pro fyzickou osobu (pokyny pro vyplnění JRF) a
• pro právnickou osobu (pokyny pro vyplnění JRF)

Podnikatel je může vyplnit předem (jsou ke stažení na internetových stránkách živnostenských úřadů) nebo až přímo na živnostenském ú­řadě.

Jaké další dokumenty potřebujete při zakládání živnosti

Spolu s vyplněným formulářem musíte předložit také průkaz totožnosti. Výpis z rejstříku trestů už není potřeba, jelikož si ho obstará sám živnostenský úřad.

Založit živnost si mohou občané také pomocí datových schránek. Pokud však daná živnost vyžaduje také doklad o vzdělání či odborné způsobilosti, musí tyto dokumenty občan nechat autorizovaně zkonvertovat do elektronické podoby. Autorizovanou konverzi však provádějí pouze kontaktní místa Czech POINT. Pokud si nechá živnostník potřebné dokumenty zkonvertovat, stačí aby vyplnit formulář ohlášení živnosti, připojil zkonvertované doklady jako přílohu a vše zaslal do datové schránky úřadu.

Kdy lze začít podnikat a kolik to stojí

U ohlašovacích živností (volná, řemeslné, vázané) může živnostník začít podnikat už dnem ohlášení živnosti, tj. dnem, kdy na úřadu podal ohlášení živnosti. U živností koncesovaných může dotyčný začít podnikat, když nabude právní moci udělení koncese.

Založení živnosti ovšem není zadarmo. Za ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi při se vybírá správní poplatek 1 000 korun. Za ohlášení další živnosti nebo podání další žádosti o koncesi se vybírá 500 Kč. Pokud si pak podnikatel v rámci volné živnosti přibírá další obor, nevybírá se za to žádný správní poplatek. Pokud je ohlášeno více živností současně a podáno více žádostí o koncesi současně, poplatek se vybírá jen jednou.

Povinnosti živnostníka

Každý živnostník, který chce provozovat podnikatelskou činnost, musí dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny zákony a jinými právními přepisy. Mezi povinnosti vyplývající z živnostenského zákona z §31 patří:

• objekt, kde má podnikatel místo podnikání, je povinen viditelně označit obchodní firmou, popř. názvem, nebo jménem a příjmením a IČ (liší-li se od bydliště)
• na žádost živnostenského úřadu je povinen prokázat vlastnické nebo užívací či jiné obdobné právo k objektu nebo k prostorám, v nichž má na území ČR místo podnikání, liší-li se od bydliště
• zajistit, aby byly kontrolnímu orgánu na jeho žádost a ve lhůtě jím stanovené k dispozici doklady prokazující způsob nabytí materiálu používaného k poskytování služeb (například tedy počítačů a software)
• prokázat totožnost pracovníkům živnostenského úřadu (týká se podnikatele, fyzické osoby provozující živnost, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce)
• v případě, že podnikatel přeruší živnost na dobu delší než 6 měsíců, je povinen o tom předem písemně informovat živnostenský úřad. Provozování živnosti lze přerušit vždy nejdéle na dobu 2 let a provozování živnosti je přerušeno dnem doručení oznámení živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem, který je v oznámení uveden. Pokud podnikatel chce pokračovat v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno, je povinen to předem oznámit živnostenskému úřadu a v provozování živnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování
• pro kontrolní účely je podnikatel povinen mít v provozovně průkaz živnostenského oprávnění nebo osvědčení
• zajistit v místě podnikání, sídle a organizační složky podniku (zapsané do obchodního rejstříku) přijímání písemností
• vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby (na dokladu musí být označení podnikatele, IČ, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, není-li stanoveno jinak)
• na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen sdělit, zda provozuje živnost, a doložit doklady, které prokazují provozování živnosti
• odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání, znalost bezpečnostních předpisů a předpisů o ochraně veřejného zdraví. Vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti, odpovídá za to, že se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek (podle zvláštních právních předpisů)

Na podnikatele se nevztahují pouze povinnosti vyplývající z živnostenského zákona, ale musí se řídit i ostatními právními předpisy, které se vztahují k jeho konkrétní podnikatelské činnosti. Musí se řídit také např. obchodním a občanským zákoníkem, zákonem na ochranu spotřebitele, různými hygienickými a požárními předpisy atd., vyžaduje-li to povaha jeho živnosti.

Razítko mít nemusíte, ale může se hodit

Vlastnictví razítka není povinností podnikatele, přestože ho někteří zákazníci vyžadují.Zákon o dani z přidané hodnoty povinnost vybavit daňový doklad razítkem nestanovuje. Upravuje pouze to, jak má vypadat například běžný nebo zjednodušený daňový doklad, který podnikatel vystavuje při uskutečnění zdanitelného plnění bez ohledu na to, zda je či není plátcem DPH.

Mnoho podnikatelů však do pořízení razítka investuje, neboť se svým zákazníkům snaží vyhovět. Některé firmy řeší svůj problém například razítkem s nápisem „nepoužívám razítko“.

Využití razítka však svůj význam má. Podnikatel si jeho natisknutím může například ušetřit námahu s vypisováním základních identifikačních údajů. V tom případě potřebuje na razítku všechny údaje, které vypisuje na doklad. DIČ je povinné, pokud je plátcem DPH.

Článek vznikl s využitím materiálů serveru Podni­katel.cz.